Lednový Krajánek ■ Téma: Nej... ■ Patron: Řecko

Tak se nám opět rok s rokem sešel a my stojíme na prahu roku nového. Dovolte nám proto prosím, abychom vám popřáli 365 úžasných dní plných zdraví, radosti, smíchu, pohody a nejlepších zážitků, dobrodružství a poznávání. Ať je rok 2023 pro nás všechny plný pozitivních, krásných a kladných NEJ. Ať už nám přinese velká, nebo malá NEJ, pamatujme si, že i ty mnohdy zdánlivě malé či nejmenší drobnosti nám mohou vykouzlit ten nejkrásnější den, týden, měsíc, dokonce i rok. Časopis Krajánek vám bude nadále dělat společnost a každý měsíc na vás bude opět čekat nové číslo plné informací a zábavy. Na jednotlivých číslech již pilně pracujeme a věřte, že se máte na co těšit. Stálí čtenáři už jistě dobře vědí, že pro Krajánka to bude rok doslova zlomový. Novým čtenářům pak prozradíme, že Krajánek je už „velký kluk“, kterého čekají první kulatiny a na svém narozeninovém dortu sfoukne krásných deset svíček. Popřejme tedy společně i Krajánkovi do toho desátého výročí všechno NEJLEPŠÍ a spoustu spokojených čtenářů.
Měsíčník určený zejména multilingvním dětem věkové kategorie 5–12 let žijícím v zahraničí. Časopis je primárně přizpůsobený specifikům multilingvních dětí mimo ČR, které jsou vystaveny češtině v omezené míře v rámci českých komunit či smíšených rodin v zahraničí. Vyhraněné sekce jsou zaměřeny na řešení jazykových problémů, se kterými se pedagogové či rodiče při výchově v zahraničí setkávají.

Texty a rubriky mají zábavnou formou u dětí rozvíjet především jazykovou stránku, slovní zásobu, představivost a logické uvažování. Na 36 stránkách najdete příběhy, komiksy, zábavné hry, úkoly, tvoření, vaření, ekologické okénko, básničky i různé zajímavosti. Unikátní je v tom, že neobsahuje žádnou reklamu. Celý obsah je věnovaný dětem. Veliký důraz klademe na vizuální stránku.

Časopis je jedinečný tím, že děti seznamuje s českými tradicemi a rozdíly v tradicích mezi Českou republikou a „zeměmi Krajánka“. Nechybí ani střípky z české historie, pověstí a legend či české stopy ve světě. V Krajánkově knihovně seznamujeme děti s klasickými i soudobými českými autory.

Tiráž

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ
​
Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz
Editorky: Denisa Žáková, Stanislava Boudová
Korektorky: Ivana Bilošová, Anna Karamantzani, Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová

krajanek@krajanekvesvete.cz
​www.facebook.com/krajanekvesvete
Vydává Krajánek ve světě z.s.
Rovné 5, 518 01 Dobré, IČO: 07369522
Předsedkyně: Lenka Kanellia
spolek@krajanekvesvete.cz
​www.krajanekvesvete.cz

Stáhněte si Krajánka!

​Časopis Krajánek je pro Vás k dispozici zdarma ​v Čtenářské sekci. Časopis Krajánek je do čísla 12/2018 volně ke stažení jako PDF na disku ve verzi pro pohodlné čtení/prohlížení a pro tisk. Verze pro tisk: Po vytisknutí a přeložení uprostřed vám vznikne praktická brožurka formátu A5 (od ledna 2017 formátu A4). Tiskne se automaticky 2 stránky na list formátu A4 (od ledna 2017 formátu A3). Nezapomeňte tisknout oboustranně .

Krajánek 12/2022

​Také už slyšíte cinkot rolniček? Cítíte vůni vanilky a maminčina cukroví? Pozorujete plápolající plamínek, který doslova tančí na první adventní svíčce, a přemýšlíte, co letos najdete pod vánočním stromečkem? Jistě se shodneme, že se na ten kouzelný čas adventu a Vánoc těšíme celý rok. Přestože je slavíme každý rok, nikdy nás neomrzí. Naopak! Spousta z nás ve vánočních svátcích vidí něco magického, pohádkového a neobyčejného. Už začátkem adventu všichni podléháme vánoční náladě. Prohlížíme si ulice plné světel, posloucháme vánoční koledy, pečeme a mlsáme cukroví. Společné těšení se na svátky v nás vyvolává pocity radosti a spokojenosti. S vánočním časem přichází tak nějak ruku v ruce i pozitivní nálada, tolerance, laskavost. Dokonce i trpělivost a umění vážit si každého dne, hodiny, minuty. Každý z nás se chce o Vánocích proměnit v Ježíška a obdarovat své blízké. Projevit city a dát jim najevo, jak moc je máme rádi. Uvědomujeme si, že i drobnosti dokážou vykouzlit úsměv na tváři a zlepšit někomu den. Mnohé z nás nabádají i k dobrým skutkům a pomoci těm, jejichž startovní čára v životě byla jiná než ta naše. Celá redakce vám všem přeje krásné Vánoce a také spoustu laskavosti, tolerance a vstřícnosti nejen ke svému okolí, ale také sami k sobě.

Krajánkův adventní kalendář

​České vánoční zvyky a tradice. Přinášíme vám aktualizovaný adventní kalendář nabitý českými vánočními zvyky a tradicemi a celou řadou zajímavých aktivit, úkolů a tipů. Začínáme dnes – první adventní nedělí a každý den se můžete těšit na novou dávku informací a aktivit. Až do Štědrého dne! Všechny úkoly a aktivity, které vyzkoušíte, nám můžete zdokumentovat a poslat na adresu krajanek@krajanekvesvete.cz nebo ve zprávě na Messengeru. Věříme, že se vám bude kalendář líbit a že přispěje k bohaté vánoční výzdobě u vás doma. Přejeme vám krásný advent!

Krajánek 11/2022

​Víte, jaký je rozdíl mezi recyklací a upcyklací? Ano, obojí se týká starých nepotřebných věcí. Ale ne všechno, co nepotřebujeme, musí skončit v odpadu, byť v tom tříděném. Třídění odpadu neboli recyklace by dnes mělo být běžnou součástí našich životů. Mnohem důležitější však je co největší snížení množství odpadu, a to je upcyklace. Někdy totiž můžeme dát starým věcem úplně nový život a využití. Ze starých materiálů, které už pro svůj původní účel dosloužily, můžeme vyrobit věci zcela nové a mnohdy unikátní. Stačí jen mít dobrý nápad. Kořeny upcyklace sahají hluboko do historie, kdy se už naši předci s upcyklačními procesy setkávali prakticky každodenně. Šlo o součást chodu každé domácnosti. Tenkrát totiž nemohli zajít do supermarketu a koupit si náhradu, světové války a hospodářské krize vždy vedly společnost ke střídmosti a šetrnosti. Pracovité hospodyňky tak přešívaly staré šaty, kdy každý kus látky sloužil do úplného roztrhání. Využívaly vše, co se dalo, směňovaly věci se sousedy a snažily se dát starým věcem další šanci. Dříve se tomu ale neříkalo upcyklace nýbrž nutnost. Tenkrát bylo nutné využít vše, co se využít dalo, a zajistit si tak přežití. A právě z historie se o upcyklaci můžeme mnohé naučit. Při troše fantazie můžeme nepotřebné věci posouvat dál, a ne je hned vyhazovat.

Krajánek 10/2022

Začneme jedním citátem, který říká: „Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih.“ Věta, kterou už před mnoha lety řekl jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů, jenž se proslavil jako učitel národů. Jan Ámos Komenský byl už za svého života uznáván a ctěn po celém světě. Již v 17. století se snažil lidi přesvědčit ke zlepšení chování a podpoře vzdělanosti. Věřil, že pomocí vzdělání se podaří svět změnit k lepšímu. Tenkrát žil v poměrně těžké době, zažíval utrpení třicetileté války, byl pronásledován Habsburky a musel se neustále stěhovat. Do škol tehdy nechodily všechny děti, mohly tam chodit jen děti bohatých rodičů, které byly často líné a škola je nezajímala. Komenský se snažil žáky pro učení nadchnout, propagoval školu hrou, učení se na příkladech a postup učení se od jednoduchého ke složitému. Chtěl, aby škola žáky bavila a v dospělosti měli povolání, které je bude těšit. Vynalezl také prázdniny. Celoživotní vzdělávání považoval za velmi důležité, a tak vytvořil celý systém vzdělávání od mateřské školy až po univerzitu. Svou tvorbou výrazně ovlivnil vývoj školství v českých zemích i v Evropě a jeho principy školství jsou platné dodnes. Letos si připomínáme 430. výročí jeho narození, a protože na 5. října připadá Mezinárodní den učitelů, téma vzdělání se přímo nabízí.

Krajánek 9/2022

Znaková řeč
​O znakové řeči, kterou se dorozumívají neslyšící lidé, jste už určitě slyšeli, ale možná vás překvapí, že na rozdíl od světových jazyků, kterými se domluvíme s lidmi z mnoha částí světa, není znaková řeč mezinárodním dorozumívacím jazykem. Znakový jazyk je stejně starý způsob dorozumívání jako běžná řeč. Stejně jako se mezi sebou liší jednotlivé mluvené řeči i znakování je v každé zemi jiné. Dokonce má i svá místní nářečí. Naučit se znakový jazyk je stejně těžké jako se naučit jakoukoliv cizí řeč. I znaková řeč se vyvíjí a přidává spoustu nových slov. Víte, že šikovní slyšící tlumočníci mohou znakovým jazykem vyjádřit dokonce i hudbu? Zde však už nejde jen o jazyk samotný, ale je zapotřebí využít pohybu celého těla, výrazné mimiky, emocí, následovat rytmus a dynamiku hudby tak, aby se překlad co nejvíce přiblížil tomu, co v hudbě vnímáme my slyšící. Právě mimika, gesta, pohyby, postoj těla nebo pohled očí jsou přirozenou součástí každé komunikace. Pomáhají vyjádřit náladu i naše pocity. Někdy ani není potřeba slov. Řeč těla o nás totiž prozradí víc, než si myslíme, a možná i víc, než bychom chtěli.

Krajánek 7–8/2022

Suchý zip
Umíte si představit, jak by vypadal náš život bez aut, televizí, počítačů a dalších vynálezů? Bez ohledu na otázku, zda by byl lepší či horší, se jistě shodneme, že jsou vynálezy, bez kterých se v současnosti už neobejdeme. Vzpomínáte si ještě na to, jak jste se učili zavazovat tkaničky, anebo se právě snažíte si tuto dovednost osvojit? Občas je to trápení, že? Pak je tu ta krásná vychytávka jménem suchý zip či tzv. sucháč, bez kterého by byl svět o dost chudší.
Dva látkové proužky a univerzální uzávěr háčků a smyček, který nám umožňuje jednoduché zapínání. Vynález, za kterým stála náhoda a procházka švýcarského zemědělského inženýra George de Mestrala se svým čtyřnohým mazlíčkem. Obyčejné bodláky zachycené na srsti psa přispěly k jednomu z nejvýznamnějších objevů minulého století, který dnes využívá široká veřejnost. Maminky si už nedovedou představit plenky bez zapínání na suchý zip. Najdeme ho na batozích, peněženkách, helmách, oblečení a samozřejmě i na botách. První tenisky, které měly zapínání na suchý zip, vyrobila v roce 1968 firma Puma, brzy tento nápad okopírovaly i další firmy a boty na sucháč nosil kdekdo. Suchý zip je zkrátka všude kolem nás a než ho překoná nějaký nový vynález, můžeme 2. srpna oslavovat Den suchého zipu.

Krajánek 6/2022

​První červen je již několik let zasvěcený dětem. Kdo by neznal ten krásný svátek s bohatou historií, který se slaví téměř po celém světě a patří právě dětem, den plný radosti a smíchu, her, soutěží, různých kulturních a sportovních aktivit, dobrot a mnohdy i drobných dárků. Mezinárodní den dětí si zatím nevydobyl takovou pozici, aby se stal svátkem provázeným celodenním volnem, přesto se neodmyslitelně zapsal do našich kalendářů. I když se neslaví ve všech zemích právě 1. června jako v České republice, je významným svátkem, který nám má připomínat důležitost dětí a jejich práva, svobody a potřeby. To, že by děti na celém světě měly mít kvalitní a bezstarostný život bez rozdílu rasy, náboženství či původu, že každé dítě má mít právo na domov, vzdělání, osobní rozvoj, odpočinek i volný čas. Jeho smyslem je také rodina a šťastně prožité dětství bez hladu, žízně, útrap a válek. Tak si, milé děti, ten svůj svátek co nejlépe užijte. Mějte krásný nejen dnešní den, ale i dny následující a bavte se s Krajánkem, jak jen to jde. A pamatujte na známé české přísloví, které říká, že kdo si hraje, nezlobí!

Krajánek 5/2022

Další měsíc nám utekl jako voda a nové číslo časopisu Krajánek je tu. Když jsme v redakci plánovali témata jednotlivých čísel, vůbec jsme netušili, jak aktuální to květnové téma bude. Celý svět již několik týdnů bedlivě sleduje válečné dění na východě Evropy. Válka je mimořádná, často dlouhodobější událost a integrovaný záchranný systém (zkratka IZS) je v takovém případě v plném nasazení. Je třeba likvidovat následky bombardování, pomáhat zraněným, dávat pozor na pořádek, např. kvůli rabování… Za válečného stavu jsou personál a prostředky základních a ostatních složek IZS označovány mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro: zdravotnickou službu, duchovní personál, civilní ochranu a další. Rozeznávací znaky podle Ženevských úmluv, které upravují podmínky a pravidla na ochranu osob neúčastnících se nebo vyřazených z bojů. Snad jsme vás příliš nevystrašili, určitě se do Krajánka začtěte, najdete v něm svou pravidelnou dávku zábavy a zajímavostí.

Krajánek 4/2022

Jestlipak víte, co mají společného Cínový vojáček, Křesadlo, Ledová královna, Princezna na hrášku, Malá mořská víla a Ošklivé káčátko? Ano, jsou to názvy známých pohádek z pera jednoho z největších světových pohádkářů Hanse Christiana Andersena. Tento velmi všestranný muž se od loutkového divadla přes tanec, malování, cestování, několik žánrů ve své spisovatelské tvorbě dostal až ke svým nesmrtelným pohádkám, do kterých zahrnul své vlastní pocity, zážitky i humor. Jeho život rozhodně pohádkový nebyl, přesto se chlapec z velmi chudých poměrů stal klasikem světové literatury a ikonou Dánska.
Andersen se narodil na dánském ostrově Fyn 2. dubna 1805. Jako poděkování za jeho veliké vypravěčské umění a za krásné pohádky, které nám odkázal, se den jeho narození stal Mezinárodním dnem dětské knihy. S jeho jménem je spojena také krásná akce Noc s Andersenem, která se každoročně koná v knihovnách a dalších institucích po celé České republice, ale i v zahraničí. Kouzelná noc plná dobrodružství, pohádek a příběhů ukrytých v knihách připomene malým i velkým čtenářům, že kniha je přítelem člověka.
Letošní, již 22. ročník nabízí hned několik témat, mimo jiné i 135. výročí narození Josefa Lady, českého spisovatele a ilustrátora, o němž se v rozšířeném dubnovém čísle časopisu Krajánek dozvíte více.

Krajánek 3/2022

Také se každé ráno zvědavě díváte z okna a se zájmem sledujete červánky i mraky plující oblohou a nadšeně zkoumáte, zda svítí sluníčko, lije jako z konve, sype se bílý sníh nebo pro mlhu hustou tak, že by se dala krájet, nic nevidíte? Ty neustálé změny vzduchu a teplot nazýváme počasí a to hraje v našich životech velmi důležitou roli. Lidé odjakživa věděli, že počasí ovlivňuje jejich životy a umět ho předpovědět pro ně bylo velmi důležité. Velký pokrok nastal až v 17. století, kdy byl sestrojen první teploměr, barometr a následně pak barograf. V roce 1780 vznikla v Německu společnost, která propojila 39 meteorologických stanic, včetně Klementina v Praze. Díky měření na stejných přístrojích a ve stejných časech se podařilo předpovědi počasí zpřesnit. Vědě o počasí se říká meteorologie a od roku 1950 se v meteorologii používají počítačové modely a následně meteorologické sondy v ovzduší, díky kterým dnes meteorologové umí předpovědět počasí až na několik dní dopředu.

Knedlík a jeho dobrodružství

​Hlavního hrdinu Knedlíka ukuchtila babička během návštěvy u svých vnoučat v zahraničí a slíbila k němu… svíčkovou omáčku. Tatínek ale vzal babičku na rozloučenou do restaurace a na svíčkovou se nedostalo. Knedlík ožívá, vklouzne k babičce do taxíku a jeho dobrodružství začíná. V babiččině tašce se tajně dostane do letadla a do Prahy... Knihu "Knedlík a jeho dobrodružství" bychom chtěli věnovat především všem českým dětem, ať již jsou ve světě kdekoliv. A nejen jim! Věříme, že si vtipná dobrodružství našeho hrdiny a jeho kamarádů s chutí přečte i nejeden dospělý. Všechny příběhy jsou napsány a nakresleny s láskou k češtině a naší rodné vlasti.

Krajánek 2/2022

Také občas nevíte, pro kterou barvu se rozhodnout? Bude lepší modrá, žlutá, červená, zelená nebo snad černá? Všechny barvy jsou dobré a svým způsobem krásné, přesto mohou v některých situacích působit pozitivně a jindy negativně. Barvy nás obklopují každou vteřinu našeho života. Vidíme je každý den, když jdeme do přírody, do školy, do obchodu, hrajeme si se svými hračkami, čteme oblíbenou knihu nebo se díváme na televizi. Rušné ulice měst, klidná příroda, naše útulné domovy, oblečení – to vše doslova hýří (září) barvami. Jsou všude kolem nás a každá nás nějak ovlivňuje a navozuje v nás různé emoce. Naše oči vnímají jednotlivé barvy jako světlo v různých vlnových délkách a my jim věnujeme podvědomou pozornost. Síla barev a světla významně ovlivňuje náš každodenní život a vnímání. Jedna se nám líbí, druhá v žádném případě, třetí v nás vyvolává negativní emoce, špatnou náladu, úzkost a vztek, čtvrtá nás naopak uklidňuje a motivuje. Některé barvy opticky zmenšují nebo zvětšují, jiné doslova provokují. Jsou tak hravé, pestré a proměnlivé, plné tónů a odstínů – jiný odstín ráno, v poledne i večer, jiný odlesk na hladkém povrchu a jiný na strukturovaném (drsném). Jsou tak rozmanité a na lidský organismus mají daleko větší vliv, než jsme si ochotni přiznat. Tak hurá na stránky pestrobarevného únorového čísla!

Krajánek 1/2022

Tři králové
Dnes si připomínáme svátek Tří králů – Kašpara, Baltazara a Melichara. Ti podle legendy následovali hvězdu, která je měla dovést až do Betléma k právě narozenému Ježíškovi, aby se mu poklonili a předali mu vzácné dary, které patřily k tomu nejcennějšímu, co v tehdejším světě bylo možno darovat. Původně se však 6. ledna slavil svátek Zjevení Páně. S legendou o cestě tří svatých králů za chlapcem, který se narodil ve chlévě, ho lidová víra propojila až později. Dnešek je třináctým dnem po narození Ježíše a dělá definitivní tečku za Vánocemi. Jedna kapitola se uzavírá a jiná začíná. Podobně jako Vánoce, býval i svátek Tří králů plný tradic, zvyků a věštění budoucnosti. Řekněte sami, kdo by nechtěl znát svoji budoucnost? Dodnes si mnozí z nás kladou otázku, jaký bude ten nový rok. Bude lepší než ten předchozí? Budeme se mít skvěle, nebo nás čekají nějaké komplikace? Co naše zdraví, štěstí a láska? Nový rok máme zkrátka spojený s novými očekáváními, nadějemi a plány… I my v redakci máme velké plány a jsme plni očekávání. S radostí a s láskou pro vás připravujeme nová čísla časopisu Krajánek plná úžasných ilustrací a nových informací, které se vám jistě stanou inspirací. Těšíme se, že i letos bude Krajánek vaším kamarádem, se kterým strávíte mnoho příjemných chvil a užijete si s ním spoustu legrace.